Pochod za střízlivostí - 2007
12. 8. 2007
11.8 2007Pochod za střízlivostí
3. ročník
Na tento ročník pochodu jsme se všichni těšili a proto velká část našich členů byla před ordinací již před 7. hodinou. Nejdříve jsme se seznámili s novou členkou, která ukončila léčbu a počkali jsme na naše přátele ze Svitav- dá se říci na druhou část naší party, neboť naše kluby tak úzce spolupracují, že tvoříme jednu partu. Jelikož naši přátelé taky přišli s novou krví, tak jsme se zběžně seznámili, dali si ranní kávu a nasedli do aut, abychom se přesunuli do výchozího bodu pochodu a sice k želivské léčebně
V léčebně nás dokonce přivítala i primářka a tak jsme si sdělovali změny, ke kterým došlo v našich životech od doby, kdy jsme se naposledy viděli. Krom toho se i s primářkou seznámili i členové klubu, kteří se v Želivu neléčili. Tímto příjemným způsobem jsme vyplnili čas, který jsme strávili čekáním na současné pacienty. Jelikož se pacienti silnějšího pohlaví hodně vybodovali, tak něžné pohlaví bylo ve velké přesile. To ovšem nijak nenarušilo terapeutickou část pochodu, kde jsme současným pacientům předali své zkušenosti s abstinence. Pacienti měli dostatek možností výběru, neboť jsme byli zastoupeni různými délkami abstinence- od měsíce až po dlouhodobé abstinenty s délkou abstinence přes 20 let. Hlavně jsme ovšem zdůrazňovali význam svépomocných skupin při doléčování, což někteří pacienti - zvláště ti, co se opakovaně léčí podcenili. V příjemných rozhovorech nám utekl čas. a došli jsme k elektrárně, kde jsme se s pacienty rozloučili. Dále jsme pokračovali k našemu tradičnímu ohništi u mlýna, kde jsme se věnovali opékání špekáčků a spřádali do budoucna další akce. Zdena( šťastná majitelka nového digitálu) a Anička se věnovaly fotografování místní fauny pod dohledem zkušeného fotografa Zdendy.
Po uhašení ohniště jsme se opět přesunuli k želivské léčebně a odtamtud jsme se přesunuli do divoké krajiny nedotčené turisty, kterou nazýváme „Červená řeka“ podle červených kamenů v jejím řečišti. Zdenda a Láďa poté přebrodili řeku a vydali se spolu na 50 metrů vysokou skálu, která dominuje protějšímu břehu. Láďa si tak splnil svůj sen, který měl už od dob své léčby- dostat se na tuto skálu. jsem rád, že se mu to podařilo zrovna v den jeho narozenin
Jelikož se Zdenda s Láďou zdrželi, tak se nestačili rozloučit s našimi přáteli ze Svitav, kteří vyrazili směrem k domovu- mají to přeci jen přes 100 kilometrů. Ostatně, není to naše poslední společná akce, chystáme spolu už příští měsíc další. Počasí na pochod bylo ideální a všem se jistě pochod líbil
Pouze jeden stín zůstal a sice to, že tento pochod byl poslední, neboť léčebna v Želivu letos končí. Je to škoda, protože mezi našimi kluby a léčebnou v Želivu panovaly vždycky dobré vztahy a na našich společných akcích se nám vždy líbilo. Tyto pochody byly oboustranně prospěšné a věřím, že i po přestěhování léčebny do Brodu si najdeme k sobě cestu... Historie společných terapií zatím končí, ale život jde dál.....
zapsal:
Zdeněk Baloun
11.8 2007
Zdeněk Baloun
11.8 2007
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář